PREZENTACE
FARMY
2007
Tento způsob zimy, zdá se mi poněkud
podivný! Ale naprosto skvělý! Pastevní sezóna do poloviny února! Již
máme 13 jehňat. Budou k odběru na Velikonoce. Podařila se i čtyřčata!
Hlavní část stáda se bude bahnit koncem března a začátkem dubna. Jsem
zvědavá zejména na jehňata kříženek RxCH, které byly připuštěny beranem
charollais. Jelikož nám končí nájem stájí, příští rok budou jehňata
pouze na jaře, odpadne zimní bahnění.
A zde je náš plemeník se svými syny.
Linie Rarach. Doufáme, že někteří budou genotyp R2. Jsou opravdu
nádherní!
2006
V roce 2006 se mi podařily odchovat nádherné romanovské jehničky linie Rosen, v chovu zůstává 5 mladek. Rozšiřuji i
masnou část stáda, do dalšího roku nechávám 4 kříženky RxCH. Do stáda připouštím romanovského berana
linie RARACH - klasického exteriéru, mohutného rámce, kvalitní vlny, genotyp R2. Přijímáme záznamy na
jehničky i beránky ročníku 2007. Na masnou populaci připouštím berana oxford down.
Spolu s deseti podzimními jehňaty a dvěma plemennými berany máme již 40 oveček!
V Koclířově jsme 23. 9. 2006 skončili na Mistrovství ovčáckých psů KPOP na 4. místě v kategorii open (14 účastníků).
Lakinka zvítězila v konkurenci 16ti závodníků na II. Otvorených majstrovstvách SR v ovládání
pastierskych psov - Mačkáš 16. - 17. 9. 2006 v soutěži Trial 1 a získala titul Otvorený Majster SR a CACT.
Mladá borderka Žola se zaučuje v práci s ovcemi. Cením si zejména její klidný přístup ke zvířatům, typický
plíživý pohyb a silný přiháněcí instinkt. Také Žolku budu připravovat na závodní trialy, pro příští rok v první
kategorii.
Lakinka složila v
polském Chybie zkoušku ZPOP 1. Na závodech v konkurenci čtyř dalších psů
získala vítězství v soutěži Trial 1 a stala se držitelkou titulu Mistr
Polska 2006 v pasení ovcí anglickým stylem Trial 1.
V největších mrazech se začala rodit jehňata.
Ve stáji jsem naměřila -20 stupňů. Od 7mi romanovek bylo 21 jehňat, 4
uhynuly. Od 4 charolek 7 jehňat, kříženka trojčata, roční kříženka RxSF
narozená 6. 1. 2005 má dvojčata. Letos naprostá převaha jehniček - u
romanovek pouze 4 beránci.
2005
Rok 2005 začal v lednu
bahněním bahnic. Experimentálně byli na romanovky připouštěni berani
suffolk, charolais a klasicky romanovský beran. Po předchozích
zkušenostech byla každá bahnice před porodem umístěna individuálně, ve
vlastním kotci. Porody proběhly naprosto bez problémů, beze ztrát. Letos
poprvé se narodila čtyřčata, všechny se ujaly a zdárně odchovaly.
Ostatní romanky měly po třech, jednou dvojčata. Trojčata je
ideální počet, velice rychle rostou, i bez dokrmování jádrem a prostřídají
se při sání mléka. U šarolek byli jedináčci.
Zde je naprosto jasná
výhoda romanovek - jsou to menší ovce, méně sežerou a jehňat zplodí více.
Při přepočtu na velikost (a množství sežraného sena v zimě): 3romanovky =
2charolky.
Na jehňata tedy počítám: 9R jehňat > 2CH jehňata.
Zcela zřejmé. V létě je trávy pro všechny habaděj, určující jsou hlavně
náklady na kus v zimě (seno, místo) a výnosy z prodeje odchovaných jehňat.
Takže charolky u nás pomalu končí. Jsou to klidnější ovce, na rozdíl od
romanovek nemají tak často myšlenky na útěk, ale výhodnější se mi jeví
chov romanovek.
Mám možnost srovnání kříženek z R matek po
charolais a suffolk. Dvě zůstávají k dalšímu chovu, na zkoušku.
Jehňata RxCH jsou čistě bílé, mírně béžové nohy, menšího rámce,
zmasilé. Kříženci RxSF jsou většího rámce, na vyšších nožkách, štíhlejší,
kostnatější, barva nahnědlá, hnědá hlava, nohy, vlna hrubší, velmi klidné
a mírné povahy. V březnu se přihodila velmi nepříjemná věc, Týně, mojí
oblíbenkyni, šlápla Gizina na nohu. Kompletní zlomenina přední nohy. Přes
provedenou osteosyntézu a měsíc v castu, přestože se zlomenina zcelila,
došlo ke ztuhnutí karpálního kloubu a Týnin stav se stále zhoršuje. V létě
jsem ke stádu vybrala romanovského berana Rosen, překrásného exteriéru,
prověřeného, s výborným potomstvem. Jehňata budou od ledna 2006.
Na
příští rok plánuji navýšení stavů na 25 až 30 ovcí, hlavně romanovek,
vyberou se i kříženky po charolkách. Z ročníku 2005 zůstává doma Esmeralda
- velmi půvabná romanovka, 2 kříženky a jedna 75% charolka. Celkem tedy
stav ke konci roku 2005 je 17 ovcí a 1 beran.
Tento rok jsem
zavedla vypásání v elektrických sítích. Osvědčily se průměrně, nejsou
vhodné pro jehňata cca do 5ti měsíců věku - zamotávají se. Přišla jsem
tak o jedno jehně, další si ošklivě pohmoždilo nohu, nehledě na poničené
lanka. Dospělé ovce, pokud mají co žrát a ohradník je připojen přímo do
el. zásuvky (bateriový je slabý) to respektují. Ovšem stalo se, že jedna
ovce se naučila přeskakovat (samozřejmě romanovka) a "její" skupinka
(samozřejmě romanovky) ji následovala. S přesunováním je dost práce, ale
rozhodně méně než se stavěním pevné ohrady, nebo nedej bože natahování el.
lanka.
Při přesunech stáda se velmi osvědčila pomocnice Laki, fenka
border kolie. Je mi naprosto nemyslitelné, jak bych bez její pomoci
dostala stádo za les na novou pastvinu. Také útěkářky neměly šanci na
dlouhé výlety po zdejších lesích. Moje nervy z honění stáda se přesunuly
na nervy se psem. Pokud bylo vše v klidu a v pořádku - nebyl problém,
ovšem vyhrocené situace (rozdivočené ovce, roztroušené v malých
skupinkách) neuměla samostatně vyřešit. Byl to ovšem její první pracovní
rok a narok získá další zkušenosti a doufejme, že přes zimu zmoudří (i
panička).
2004
Letošní rok byl na
jehňata plodný. Jak jinak u romanovek.
První jehňata přišla na svět
v únoru. Narodila se 2x trojčata. Další jehňátka přibyla v dubnu. Od
bahnic jsem získala čtyrčata, od roček trojčata. Porody proběhly bez
problému. Obě charolais měly nádherná dvojčata, kříženka taktéž. Celkem se
narodilo od 9ti bahnic 26 jehňat. U romanovek 11 beránku a 9
oveček.
Jelikož bahnění v dubnu probíhalo venku, nastala kuriózní
situace. Jedna z roček, která se bahnila naposled, přibrala cizí jehňata.
Po vlastním porodu trojčat za ní chodilo sedm hladových krků! Původní mámy
se ke svým potomkům neznaly, takže nastal kolotoč dokrmování. Z toho plyne
poučení pro příště. Zásadně držet bahnice po porodu individuálně,
minimálně 3 týdny, aby se jehňata navykly na svou mámu.
Přikoupila
jsem 2 romanovské jehnice od rodiny Bučíků z Košíků a 2 charolais od
Mikulenků v Životicích u Nového Jičína. V chovu zůstanou nejlepší jehničky
z vlastního chovu podle hodnot CPH a sympatií, základní stádo se rozroste
na 18 - 20 kusu.
V současnosti zapouštím romanovské bahnice se
záporným CPH beranem suffolk. Šampiónky jsou u berana šampióna v Libhošti.
Jehničky budu připouštět koncem roku.
2003
Základní stádo
tvoří 4 romanovské bahnice (2 Romi a 2 Rosen), nyní připuštěné beranem
Roland. Jejich bratři byli předvedeni v listopadu 2003 na nákupních trzích
u pana Biskupa v Žilině u Nového Jičína. Byli uznáni do chovu s oceněním
EB a I., genotypizace scrapie R3. Dalšími členkami zatím ministádečka jsou
2 bahnice charolais a jedna kříženka CH50R25VF25.
***
ROMANOVSKÉ PLEMENO
Pochází z jaroslavské
oblasti v Rusku. Počátky chovu se datují na počátek 17. století. Původním
záměrem bylo vyšlechtit nenáročné a odolné plemeno k produkci
kožešin.
Plemeno má střední tělesný rámec, pevnou konstituci,
osvalení slabé. Berani dosahují v dospělosti živé hmotnosti 60 - 80 kg,
kohoutkové výsky 75 - 85 cm, bahnice 45 - 60 kg, výsky 60 - 65 cm. Hlava,
končetiny a ocas jsou porostlé krycí černou srstí, s možným výskytem
bílých znaku, zbytek těla je bílý. Vlna, nejčastěji sortimentu C, je
tvořena delší podsadou a kratšími pesíky. Podsada vytváří na hlavní ploše
rouna typický středné velký závitek. Vnější zbarvení rouna je bílé,
vnitřní (po rozevření) tmavě šedé s namodralým odstínem. Jehňata se rodí
celá černá, pouze s bílými znaky. Od 2. měsíce stáří začíná tvorba rouna a
mláďata postupně získávají zbarvení dospělých jedinců.
Romanovská
kožešina je lehká, nadýchaná jako zaječí kožešina, krásná jako kožešina z
pesce, pevná jako kožešina z šedého vlka. Největší kožich z romanovské
ovce není těžší než 4 kg. Kožešina vyniká výbornou tepelnou izolací, je
odolná proti vlhkosti, je schopna pohlcovat zvukové vlny, dobře hřeje a
neplstnatí.
Exteriérově je romanovka jedno z nejkrásnějších a
nejsympatičtějších plemen ovcí. Jsou odolné vůči vnějšímu prostředí, při
pastvě jim nevadí ani déšť, v letním období vsak ocení stinné místo, kde
se skryjí před sluncem. Na kvalitu pastevního porostu jsou nenáročné.
Nesnáší velká stáda, optimální skupinu tvoří asi 30 jedinců.
Romanovky patří mezi plodná plemena. Běžně se rodí trojčata,
čtyrčata, jsou i případy paterčat a šesterčat. Zvláštností je asezónnost
říje u bahnic a celoroční zájem beranu o páření. Úspěšnost dvojího bahnění
za rok je 80 %.
V současnosti se romanovky používají ke křížení s
masnými plemeny (Suffolk, Texel) pro zvýšení plodnosti při zachování
zmasilosti. Romanovstí berani se připouští na prvničky masných plemen -
novorozená jehňata jsou menší a porod tak snadnější.
Při první
negativní selekci (ve věku 4 - 5 měsíce) se vyberou nejlepší beránci ze
stáda. Vybraní beránci musí pocházet zásadně z trojčat a čtyrčat. V úvahu
se bere i původ matky a babičky (pro ně platí stejné požadavky).
Kromě
původu se klade důraz i na vlnu. Vlna má mít barvu ocelově šedou, případně
šedě namodralou a nemá být tmavě šedá až černá nebo bílá. Černá barva je
znakem hrubé konstituce, bílá naopak jemné. Vlna nemá mít vývrtkovité
zkadeření a poměr podsady k pesíkům má být 1 : 25. Důležitá je vyrovnanost
obrůstu vlnou na hrudi a kýtě. To platí i pro délku vlny na celém povrchu
těla. Zcela nežádoucí je výskyt polopesíků. Na ocase má být vlna bez
podsady, zpravidla černé barvy.
Stříž se provádí 2x ročně - prvá 2
měsíce před zimním obdobím, tj. v říjnu, a druhá koncem března až v dubnu
(často se provádí i 3 stříže).
Na šíji je vlna tmavší barvy, ale
nemá být výrazně delší než na jiných částech těla. Výskyt hřívy na krku
není žádoucí. Spodní část končetin, hlava (lysina) a špička ocasu jsou
bílé. Romanovské ovce nehodnotí podle kožešiny, ale pouze podle vlny.
Výskyt mrtvých vlasu se připouští. Jehňata při narození nesmí být
pigmentovaná. Nepřípustné jsou jak bílé, tak i černé skvrny kromě
obličeje, uší a nohou. U exteriéru se požaduje střední tělesný rámec,
široký (prostorný) hrudník, pravidelný postoj, dobře utvářené končetiny,
pevné spěnky a pevná konstituce. Nepřípustné je tukové obložení (podkožní
tuk) u kořene ocasu.
